Sršeň mandarínská: největší sršeň světa a její rizika
Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je největší známý druh sršně na světě. Pochází z Asie, ale jako invazní druh se od roku 2019 objevila i v Severní Americe. Je známá svou velikostí, agresivitou a schopností ničit celá včelstva během několika hodin. V některých případech může být nebezpečná i pro člověka.
Charakteristika a výskyt
Dospělé dělnice dorůstají délky 3–4 cm, královny až 5,5 cm. Sršeň má typicky žlutou až oranžovou hlavu, výrazné kusadla a žihadlo dlouhé 6 mm. Její domovinou jsou lesnaté oblasti jihovýchodní a východní Asie, kde se nejčastěji vyskytuje v podzemních hnízdech. Zprávy o výskytu v Evropě bývají často mylné a dochází k záměně se sršní asijskou (Vespa velutina).
Ekologie a způsob života
Sršeň mandarínská žije ve strukturách vedených královnou, která zakládá hnízdo pod zemí – často v dutinách po hlodavcích. Počet jedinců v kolonii vrcholí na podzim, kdy může dosáhnout až 500 dělnic. Sršně jsou aktivní predátoři a loví hmyz – především brouky, housenky, vosy a včely.
Zejména mezi srpnem a říjnem napadají včelí úly. Průzkumnice nejprve najde úl, označí jej feromonem a poté se vrací s posilou. Do několika hodin je včelstvo zničeno a sršně si odnášejí larvy jako potravu pro vlastní mladé.
Jed a nebezpečí pro člověka
Žihadlo sršně mandarínské je bolestivé, ale není tak toxické jako žihadlo některých jiných sršní nebo včel. Hlavní nebezpečí spočívá v množství jedu – dělnice může bodnout opakovaně. Jed obsahuje neurotoxin mandarotoxin a látky poškozující tkáň. Navíc sršeň uvolňuje poplašné feromony, které spustí hromadný útok dělnic.
V Japonsku a Číně zemřou na následky bodnutí každoročně desítky lidí. Rizikové jsou především případy, kdy je člověk napaden více jedinci najednou.
Rozmnožování a kolonie (sršeň mandarínská)
Královna začíná stavět hnízdo v květnu, zpočátku sama. Po vylíhnutí prvních dělnic předává péči o hnízdo jim. V průběhu sezóny hnízdo narůstá a na podzim produkuje samce a nové královny. Ty se po spáření ukrývají do země a přezimují, zatímco zbytek kolonie zaniká.
Predátoři a konkurence (sršeň mandarínská)
Sršeň mandarínská má málo přirozených nepřátel. V přírodě ji loví například včelojed lesní nebo parazitický hmyz rodu Xenos. Zajímavostí je, že včely východní si vyvinuly účinnou obranu – zahřívací manévr, kterým útočící sršeň uvaří zaživa.
Ochrana před sršní mandarínskou
V Asii bývají hnízda ničena mechanicky nebo pomocí pastí. V oblastech jako USA nebo Kanada jsou po zavlečení druhu vytvářeny programy na odchyt královen a likvidaci kolonií. V některých zemích je sršeň konzumována – její larvy se vaří nebo nakládají do alkoholu.
V Česku zatím ne, ale…
V ČR se sršeň mandarínská zatím nevyskytuje. Je ale důležité rozlišovat ji od jiných druhů. Lidé si ji často pletou se sršní obecnou nebo sršní asijskou (Vespa velutina), která se do Evropy už rozšířila a je reálnou hrozbou i v českých podmínkách.
Co dělat, když najdete podezřelé hnízdo?
Nikdy se nesnažte hnízdo likvidovat sami. Může se jednat o silně agresivní druh. Zavolejte odborníky – máme zkušenosti s likvidací sršních hnízd i dalšího nebezpečného hmyzu. Naši technici provádějí zásah bezpečně, efektivně a s použitím profesionálních prostředků.
Další škůdci, na které si dát pozor
Kromě sršní se zaměřujeme i na další rizikové druhy:
- Štěnice – skrytý parazit žijící v postelích
- Švábi – přenašeči chorob v domácnostech
- Potkani a myši – hlodavci poškozující majetek i zdraví
- Blechy – nepříjemný hmyz napadající zvířata i lidi
Potřebujete odborný zásah?
Pokud máte podezření na přítomnost sršní nebo jiného hmyzu, kontaktujte nás:
- 📞 Telefon: +420 736 665 947
- 📧 E-mail: info@deratizacehned.cz
- 🌐 Web: www.deratizacehned.cz
Doporučené články
- Jak probíhá likvidace sršního hnízda
- Komár pisklavý – nejběžnější druh v Česku
- Jak fungují pasti na štěnice
Doporučené odchozí odkazy k začlenění do článku:
- Světová zdravotnická organizace (WHO):
(Např. při zmínce o riziku pro zdraví a úmrtích způsobených bodnutím sršně) - Státní zdravotní ústav ČR (SZÚ):
(Při zmínce o prevenci a veřejném zdraví – přirozený kontext o bodnutí hmyzem) - Český svaz včelařů:
(Vhodné jako zdroj při popisu útoků sršní na včely) - Ministerstvo zdravotnictví ČR:
(Např. při zmínce o alergických reakcích a ošetření po bodnutí)
