Asijská vosa – jak ji poznat a co dělat při nálezu?

Asijská vosa je označení, které lidé často používají pro invazní sršeň asijskou s latinským názvem Vespa velutina. Z odborného hlediska je tedy správný český název sršeň asijská, nikoliv asijská vosa. Tento druh pochází z jihovýchodní Asie a v Evropě představuje problém zejména kvůli lovu včel a dalšího opylujícího hmyzu.

Sršeň asijská byla v České republice poprvé potvrzena v říjnu 2023 u Plzně. Nalezené hnízdo bylo následně dohledáno a odborně odstraněno. Každý další podezřelý výskyt je proto potřeba správně zdokumentovat a oznámit Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky. Hnízdo se nikdy nepokoušejte odstranit vlastními silami.

Je asijská vosa skutečně vosa?

Výraz asijská vosa není přesným názvem konkrétního druhu. Nejčastěji se jím myslí sršeň asijská, která patří stejně jako vosy a další sršně do čeledi sršňovitých. Svým vzhledem i způsobem života se ale od běžných vos odlišuje.

Správné označení je:

• český název: sršeň asijská,
• latinský název: Vespa velutina,
• často používané označení: asijská vosa,
• anglický název: Asian hornet nebo yellow-legged hornet.

Sršeň asijskou není vhodné zaměňovat se sršní mandarínskou. Jde o dva různé druhy, které se výrazně liší velikostí, vzhledem i rozšířením.

Jak vypadá asijská vosa?

Asijská vosa, tedy sršeň asijská, má tmavé tělo a je o něco menší než naše původní sršeň obecná. Dělnice obvykle dosahují délky přibližně 17 až 24 milimetrů. Královna může být větší.

Mezi typické poznávací znaky patří:

• převážně černé až tmavě hnědé tělo,
• černá hlava s oranžově zbarvenou přední částí,
• tmavý zadeček s výrazným oranžovým nebo žlutavým článkem,
• žluté konce končetin,
• tmavá křídla,
• menší velikost než u sršně obecné.

Nejnápadnějším znakem jsou žlutě zbarvené konce nohou. Proto se v angličtině používá také označení žlutonohá sršeň. Při pozorování letícího jedince však nemusí být tento znak snadno viditelný.

Jak rozeznat sršeň asijskou od sršně obecné?

V České republice žije původní sršeň obecná, která je důležitou součástí přírody. Není správné likvidovat každou sršeň jen kvůli obavě, že jde o invazní druh.

Znak	Sršeň asijská	Sršeň obecná
Zbarvení těla	převážně tmavé až černé	výrazně žluté a rezavě hnědé
Zadeček	tmavý s jedním nápadným oranžovým pásem	více žlutých a černých pruhů
Končetiny	žluté konce nohou	převážně hnědé až rezavé
Hruď	velmi tmavá až černá	rezavě hnědá a černá
Velikost	obvykle o něco menší	obvykle větší a mohutnější
Původ	invazní druh z Asie	původní evropský druh

Pokud si nejste určením jistí, pořiďte fotografii z bezpečné vzdálenosti. Hmyz není vhodné chytat do ruky ani se jej pokoušet usmrtit z bezprostřední blízkosti.

Asijská vosa versus sršeň mandarínská

Asijská vosa bývá někdy nesprávně zaměňována se sršní mandarínskou, která je známá také jako sršeň obrovská. Sršeň mandarínská je podstatně větší, má mohutnou oranžovou hlavu a široce pruhovaný zadeček.

Sršeň asijská je menší, tmavší a má žluté konce nohou. Právě sršeň asijská je invazním druhem, jehož nález byl potvrzen také v České republice. Mediálně známá sršeň mandarínská není totožným druhem.

Kde se sršeň asijská vyskytuje?

Sršeň asijská pochází z jihovýchodní Asie. Do Evropy byla pravděpodobně zavlečena prostřednictvím přepravy zboží. První evropský výskyt byl zaznamenán ve Francii, odkud se postupně šířila do dalších států.

V současnosti se vyskytuje v několika zemích západní a jižní Evropy. V říjnu 2023 byl potvrzen první nález také v České republice. Vzhledem k možnosti náhodného zavlečení zbožím se může objevit i daleko od oblastí svého souvislého rozšíření.

Proč je asijská vosa nebezpečná?

Hlavním problémem není zvýšená agresivita vůči lidem, ale dopad na včely a další hmyz. Sršeň asijská dokáže lovit včely před vstupem do úlu. Při silném výskytu může způsobit oslabení včelstva a omezit aktivitu včel.

Rizika zahrnují:

• lov včel před úly,
• oslabení včelstev,
• tlak na další druhy opylujícího hmyzu,
• narušení místní biologické rozmanitosti,
• riziko bodnutí při přiblížení k hnízdu,
• rychlé šíření do nových oblastí.

Jednotlivý jedinec při sběru potravy většinou člověka cíleně nenapadá. Nebezpečná situace však může nastat při narušení hnízda, kdy jej dělnice aktivně brání.

Je bodnutí sršně asijské nebezpečné?

Bodnutí sršně asijské může být bolestivé a vyvolat místní otok, zarudnutí a svědění. Zdravotní riziko je podobné jako u bodnutí jiných vos a sršní. Největší nebezpečí hrozí při alergické reakci, větším počtu žihadel nebo bodnutí do oblasti úst a krku.

Po bodnutí se může objevit:

• prudká bolest,
• zarudnutí pokožky,
• místní otok,
• svědění nebo pálení,
• rozsáhlejší otok u citlivých osob,
• celková alergická reakce.

Při potížích s dýcháním, otoku jazyka nebo obličeje, závrati, celkové slabosti či poruše vědomí okamžitě volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Je asijská vosa agresivní?

Asijská vosa není při běžném hledání potravy automaticky agresivnější než ostatní sršně. Jedinci mimo hnízdo obvykle člověka aktivně nepronásledují. Výrazně obranné chování se však může projevit v blízkosti hnízda.

K hnízdu se nepřibližujte, neházejte do něj předměty a nepokoušejte se jej fotografovat z bezprostřední blízkosti. Obranná reakce může zahrnovat útok většího množství jedinců.

Jak vypadá hnízdo asijské vosy?

Hnízdo sršně asijské může být kulovité, oválné až hruškovité. V průběhu sezóny může dorůst značných rozměrů. Typickým znakem vyvinutého hnízda je vstupní otvor umístěný na jeho boční straně.

Hnízdo může být umístěno:

• v koruně vysokého listnatého stromu,
• v hustém porostu,
• pod střechou nebo římsou,
• v půdním prostoru,
• v zahradní stavbě,
• v dutině budovy,
• výjimečně také nízko nad zemí nebo v zemi.

Na jaře může královna nejprve založit menší primární hnízdo na chráněném místě. Později může kolonie vytvořit větší sekundární hnízdo, které bývá často vysoko v koruně stromu.

Jak se liší hnízdo sršně asijské od vosího hnízda?

Běžné vosy často zakládají hnízda v zemi, na půdě, pod střechou nebo ve stavebních dutinách. Hnízdo sršně asijské může být velmi velké a u vyvinutého hnízda bývá vstupní otvor na boku.

Určení pouze podle hnízda však nemusí být spolehlivé. K hnízdu se proto nepřibližujte a nesnažte se zjistit druh pomocí rozebírání nebo zasouvání předmětů do otvoru.

Co dělat při nálezu asijské vosy?

Pokud zahlédnete hmyz odpovídající popisu sršně asijské, zachovejte klid a dodržujte bezpečnou vzdálenost. Podezřelý nález je vhodné fotograficky zdokumentovat a nahlásit odborníkům.

Doporučený postup:

1. Nepřibližujte se k hnízdu ani k většímu množství sršní.
2. Pořiďte fotografii nebo video z bezpečného místa.
3. Zaznamenejte přesnou lokalitu nálezu.
4. Poznamenejte si datum a čas pozorování.
5. Nahlaste nález Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.
6. Řiďte se pokyny odborníků.

Hlášení by mělo obsahovat co nejkvalitnější fotografii. Pouhý slovní popis bez snímku nemusí stačit k rozlišení od sršně obecné nebo jiného podobného hmyzu.

Kam nahlásit sršeň asijskou?

Podezření na výskyt sršně asijské oznamte Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky. Aktuální kontakty a formulář pro hlášení jsou uvedeny na oficiálních stránkách věnovaných invazním druhům.

Při hlášení uveďte:

• přesné místo nálezu,
• datum pozorování,
• počet pozorovaných jedinců,
• fotografii nebo video,
• informaci, zda bylo nalezeno hnízdo,
• svůj kontakt pro případné doplnění údajů.

Podezřelý jedinec ani hnízdo by neměly být odstraněny před ověřením druhu, pokud přímo neohrožují zdraví osob. O dalším postupu rozhodnou příslušní odborníci.

Jak zlikvidovat asijskou vosu?

Likvidaci sršně asijské ani jejího hnízda neprovádějte svépomocí. Nestačí použít běžný sprej na vosy nebo ucpat vstupní otvor. Takový postup může vyvolat obranný útok a způsobit rozptýlení jedinců do okolí.

Odborné odstranění hnízda vyžaduje:

• správné určení druhu,
• speciální ochranné pomůcky,
• bezpečné zajištění okolí,
• vhodnou aplikační techniku,
• odstranění nebo zabezpečení celého hnízda,
• kontrolu aktivity po zásahu,
• spolupráci s orgány ochrany přírody.

U invazního druhu nejde pouze o běžné odstranění obtížného hmyzu z budovy. Zásah musí být koordinovaný tak, aby se zabránilo dalšímu šíření.

Proč hnízdo neodstraňovat svépomocí?

Hnízdo může obsahovat velké množství dělnic, které jej při vyrušení aktivně brání. Pokus o shození, pálení, vystříkání nebo ucpání otvoru může vést k opakovanému bodnutí.

Nebezpečné jsou zejména pokusy:

• shodit hnízdo tyčí,
• ostříkat jej vodou,
• zapálit hnízdo nebo jeho okolí,
• ucpat vstupní otvor montážní pěnou,
• použít sprej z krátké vzdálenosti,
• odříznout větev s aktivním hnízdem,
• odstranit hnízdo bez ochranného vybavení.

Kromě rizika bodnutí může neodborný zásah ztížit dohledání a úplné odstranění kolonie.

Loví asijská vosa včely?

Ano. Sršeň asijská loví různé druhy hmyzu, ale včely mohou tvořit významnou část její potravy. Často vyčkává před česnem úlu a snaží se zachytit vracející se včely.

Dlouhodobá přítomnost sršní před úlem může způsobit, že včely omezí vylétávání. To může oslabovat celé včelstvo a komplikovat jeho zásobování. Právě dopad na včely je jedním z hlavních důvodů sledování a rychlého odstraňování hnízd.

Co mají dělat včelaři?

Včelaři by měli pravidelně sledovat prostor před úly a všímat si neobvyklých tmavých sršní se žlutými konci nohou. Podezřelého jedince je vhodné vyfotografovat a nález nahlásit.

Doporučuje se:

• pravidelně kontrolovat aktivitu před česny,
• pořídit kvalitní fotografii podezřelé sršně,
• zaznamenat směr jejího odletu,
• nepoužívat neověřené plošné pasti,
• nahlásit podezřelý nález AOPK ČR,
• nesledovat jedince do nebezpečného terénu bez odborníků.

Neselektivní pasti mohou zachytávat také původní vosy, sršně a další užitečný hmyz. Jejich používání by proto mělo vycházet z doporučení odborných institucí.

Lze si asijskou vosu splést s jiným hmyzem?

Ano. Asijská vosa může být zaměněna především za sršeň obecnou, vosu prostřední, vosíka, pestřenku nebo některé druhy samotářských vos. Zejména za letu je správné určení obtížné.

Nejdůležitější je sledovat kombinaci znaků:

• velmi tmavé tělo,
• jeden výraznější oranžový článek zadečku,
• žluté konce nohou,
• oranžově zbarvená přední část hlavy,
• velikost menší než běžná sršeň obecná.

Nález původní sršně obecné není důvodem k hlášení invazního druhu. Při pochybnostech je ale lepší poslat fotografii odborníkům než hmyz bezdůvodně likvidovat.

Kdy je sršeň asijská aktivní?

Kolonie se vyvíjí během teplejší části roku. Na jaře zakládá oplodněná královna nové hnízdo. Postupně se líhnou dělnice a kolonie zvětšuje svou aktivitu. Největšího počtu jedinců může dosáhnout během pozdního léta a podzimu.

S ochlazením většina kolonie zaniká. Přezimují především mladé oplodněné královny, které mohou následující rok založit nová hnízda.

Jak předcházet hnízdu u domu?

Úplně zabránit příletu sršně nelze. Lze však pravidelně kontrolovat chráněná místa, kde může královna na jaře založit první malé hnízdo.

Kontrolujte zejména:

• přístřešky a pergoly,
• zahradní domky,
• kůlny a garáže,
• prostory pod střechou,
• rolety a okenice,
• nevyužívané půdní prostory,
• husté keře poblíž domu.

Každé malé hnízdo ale nemusí patřit sršni asijské. Před odstraněním je proto vhodné určit jeho obyvatele a zohlednit bezpečnost zásahu.

FAQ – asijská vosa

Co je asijská vosa?

Výraz asijská vosa se nejčastěji používá jako nepřesné označení pro sršeň asijskou, latinsky Vespa velutina. Jde o invazní druh pocházející z jihovýchodní Asie.

Jak poznám sršeň asijskou?

Má převážně tmavé tělo, oranžový pás na zadečku, tmavá křídla a nápadně žluté konce nohou. Je o něco menší než sršeň obecná.

Je sršeň asijská v České republice?

Ano. První potvrzený nález v České republice pochází z října 2023 z okolí Plzně. Nalezené hnízdo bylo odborně dohledáno a odstraněno.

Je asijská vosa nebezpečná pro člověka?

Jednotlivý jedinec obvykle člověka bez důvodu nenapadá. V blízkosti hnízda však mohou sršně reagovat obranně. Nebezpečné je zejména vícečetné bodnutí a alergická reakce.

Je sršeň asijská větší než sršeň obecná?

Ne. Sršeň asijská bývá zpravidla o něco menší než naše původní sršeň obecná.

Je asijská vosa stejná jako sršeň mandarínská?

Ne. Sršeň asijská a sršeň mandarínská jsou dva různé druhy. Sršeň mandarínská je výrazně větší a má mohutnou oranžovou hlavu.

Jak vypadá hnízdo sršně asijské?

Vyvinuté hnízdo bývá kulovité až hruškovité a jeho vstupní otvor se nachází na boku. Často je umístěno vysoko v koruně listnatého stromu.

Kam nahlásit asijskou vosu?

Podezřelý nález nahlaste Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Přiložte fotografii, místo a datum pozorování.

Mohu hnízdo odstranit sám?

Ne. Hnízdo sršně asijské se nepokoušejte likvidovat svépomocí. Hrozí útok většího množství jedinců a neúplné odstranění kolonie.

Proč sršeň asijská loví včely?

Včely jsou pro ni dostupným zdrojem bílkovin potřebných k výživě larev. Sršně je často loví při návratu do úlu.

Nabídka dalších služeb

• Likvidace vosího hnízda
• Likvidace sršního hnízda
• Sršeň asijská
• Sršeň mandarínská v ČR
• Bodnutí od sršně
• Ceník dezinsekce

Kontaktujte nás

Našli jste hnízdo vos nebo sršní u rodinného domu, na půdě, pod střechou nebo v zemi? Společnost Deratizace Hned provádí odbornou likvidaci vosích a sršních hnízd v domácnostech, provozovnách a dalších objektech po celé Moravě.

Pokud máte podezření, že jde o invazní druh označovaný jako asijská vosa, nejprve pořiďte fotografii z bezpečné vzdálenosti a nález oznamte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Do potvrzení druhu se k hnízdu nepřibližujte a nepokoušejte se o vlastní zásah.

Zasahujeme například v Ostravě, Olomouci, Přerově, Prostějově, Brně, Zlíně, Kroměříži, Opavě, Karviné, Frýdku-Místku, Novém Jičíně a dalších městech na Moravě.

Telefon: +420 606 366 287
E-mail: info@deratizacehned.cz
Web: www.deratizacehned.cz

Interní odkazy

• Jak poznat sršeň asijskou
• Odborná likvidace sršního hnízda
• Likvidace vosího hnízda
• Co dělat po bodnutí sršní
• Profesionální dezinsekce
• Ceník dezinsekčních zásahů

Externí zdroje

Aktuální informace, fotografie a pokyny pro nahlášení podezřelého výskytu naleznete na stránce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – Sršeň asijská.

Informace o prvním potvrzeném výskytu sršně asijské v České republice zveřejnila také Česká inspekce životního prostředí.